Jste zde:
Domů 
Pro zaměstnavatele Slovník pojmů
Slovník pojmů
Antidiskriminační zákony
Legislativní opatření zakazující diskriminaci, v ČR zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (účinnost od 1.9.2009).
Bossing
Jednání spočívající v systematickém (dlouhodobém a soustavném) psychickém pronásledování nebo šikanování zaměstnance nadřízeným – vedoucím pracovníkem. Jde o jednání, které je v rozporu s pracovněprávními předpisy a dobrými mravy.
Desegregace trhu práce
Postupy, jejichž cílem je omezit nebo odstranit vertikální a horizontální segregaci pracovního trhu (segregace - oddělování, rozdělování, vylučování).
Diskriminace
Rozlišování, omezování nebo odnětí práv na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění či vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.
Diskriminace na základě pohlaví
Omezení nebo odnětí práv, možností a příležitostí jedinci výhradně na základě jeho kategorizace podle pohlaví, bez zjišťování a ověřování jeho individuálních schopností a možností – například diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství je považována za diskriminaci z důvodu pohlaví.
Emancipace
V nejširším slova smyslu osvobození, vyproštění, vymanění, zrovnoprávnění, získání nezávislosti a podobně. Nejčastěji se tento výraz užívá ve spojitosti s hnutím za politické, hospodářské a společenské zrovnoprávnění žen a mužů.
Feminizace chudoby
Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (např. celosvětově vlastní muži 99,1 % půdy, zatímco ženy jen 0,9 %). Jedním ze zásadních faktorů, které zvyšují pravděpodobnost chudoby žen v západních zemích, je i situace osamělého rodičovství. Matky samoživitelky přitom tvoří specifickou skupinu.
Gender
Společensky utvářené postoje a modely chování mužů a žen; kulturně-společenské pojetí ženství a mužství. Odráží skutečnost, že vlastnosti a chování připisované mužům a ženám jsou vytvářené společností, nikoliv dané biologicky.
Genderový mainstreaming
Postup, jehož prostřednictvím je do každé politiky, veřejně správní činnosti či dokumentu automaticky zahrnut požadavek zohledňovat a dbát na vytváření a zachování rovných příležitostí pro ženy a muže.
Genderové role
Role, které si na základě kulturně historického kontextu určitá společnost vytvořila pro chování mužů a žen a které jsou touto společností od mužů a žen také očekávány.
Genderová analýza
Analýza diagnostikující rozdíly mezi ženami a muži na základě podmínek, potřeb, úrovně participace, přístupu ke zdrojům a vývoji, kontroly majetku a rozhodovacích pravomocí a podobně v kontextu genderových rolí ženám a mužům určeným.
Genderová rovnost
Rovnost v právech, povinnostech a příležitostech žen a mužů, dívek a chlapců.
Genderové stereotypy
Společensky utvářené, paušalizující a obecné popisy toho, jak má vypadat maskulinní muž a feminní žena. Na tom se pak zakládá jak rozdílný přístup k osobám mužského a ženského pohlaví, tak přiřazování určitých tradičních vlastností oběma pohlavím. Dané stereotypy se tak promítají do názorů společnosti na roli muže a ženy v rodině, v zaměstnání, ve společenském dění…
Genderový audit
Hodnocení politik, programů a institucí z hlediska toho, zda zohledňují rozdílné dopady svých působení na ženy a muže.
Gender pay gap
Genderově podmíněné platové rozdíly.
Horizontální segregace
Rozdělení pracovního trhu na sektory či typy zaměstnání, v nichž dochází ke koncentraci žen nebo mužů. Tato segregace je často provázena odlišným finančním ohodnocením jednotlivých zaměstnání a sektorů.
Mobbing
Systematické intrikování, šikanování, psychický teror na pracovišti, který je iniciován a řízen kolegy s cílem někoho poškodit. Jde o aktivní a trvalý tlak vyvíjený delší dobu a jeho záměrem je určité osobě způsobit újmu. Takovéto jednání může postiženého znevážit a poškodit jeho pověst, snížit jeho sebeúctu či sebevědomí, či dokonce způsobit škody na jeho zdraví. Následky mobbingu pak mohou sahat od četných psychosomatických symptomů a potíží až k sebepoškozování a sebevraždě.
Nepřímá diskriminace
Jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování, kritéria či postupy znevýhodňují nebo naopak zvýhodňují osoby náležející do určité skupiny (na základě pohlaví, věku, sexuální orientace, rasy, etnického původu, víry nebo náboženství) vůči osobám, které do této skupiny nepatří. Při nepřímé diskriminaci není cílem diskriminujícího způsobit následek na základě diskriminačního znaku, nicméně ve výsledku k diskriminaci přesto dochází. Například školení pořádaná v podvečerních hodinách, a tudíž se jich nemohou zúčastnit rodiče pečující o děti, rovná se nepřímá diskriminace na základě povinnosti k rodině a zároveň pohlaví, neboť těmito rodiči jsou obvykle ženy.
Obtěžování
Jednání, které je zaměstnancem/zaměstnankyní oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr či důsledek vedou ke snížení důstojnosti dané osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti.
Old-boy network
Sítě neformálních vztahů, které mezi sebou vytvářejí muži prostřednictvím pracovních, společenských nebo sportovních aktivit. Tyto sítě neformálních vztahů pak muži využívají i v pracovních vztazích, což znevýhodňuje ženy, které do nich nejsou zapojeny. Old boy network tak vytváří bariéru, neumožňující ženám stejný kariérní postup, ohodnocení a příležitosti jako mužům.
Paritní demokracie
Forma demokratického uspořádání založená na vyrovnaném zastoupení mužů a žen v orgánech s rozhodovací pravomocí. Úroveň účasti žen a mužů v rozmezí 40 až 60 % v celém demokratickém procesu je principem demokracie.
Plán rovnosti žen a mužů
Akční plán, jak v konkrétní instituci/organizaci vytvořit situaci, kdy ženy a muži dostávají stejnou mzdu za práci stejné hodnoty, při které nedochází k sexuálnímu obtěžování, při které zaměstnanci mohou sladit profesionální a rodinný život, při které ženy a muži zaujímají pracovní místa dle své odbornosti a ne na základě svého pohlaví, při které se zkušenostem a dovednostem všech pracovníků dostane řádného ocenění. Obsahuje konkrétní postupy s konkrétními termíny splnění dílčích kroků.
Práce stejné hodnoty
Práce, u níž lze na základě celkového posouzení požadavků a její povahy usoudit, že má stejnou hodnotu jako práce srovnávaná. Posouzení požadavků kladených na práci musí vzít v úvahu kritéria, jakými jsou znalosti, dovednosti, odpovědnost a namáhavost. Při posouzení povahy práce je zvláště nutné přihlížet k pracovním podmínkám.
Přenos důkazního břemene
Pokud osoba podá soudní žalobu, je v běžných případech na ní, aby dokázala, že je žaloba oprávněná. V případech diskriminace je důkazní břemeno přeneseno na stranu žalovanou. To znamená, že strana cítící se jako poškozená přednese pádné důvody, jež ji vedly k jejímu podezření, a je na straně žalované dokázat, že nedošlo k porušení principu rovného zacházení. Přenos důkazního břemene se také aplikuje v případech sexuálního obtěžování.
Přímá diskriminace
Jednání nebo opomenutí, kdy se zaměstnancem je, bylo nebo by bylo – na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů (na základě pohlaví, věku, sexuální orientace, rasy, etnického původu, víry či náboženství) – zacházeno nevýhodněji nebo výhodněji než se zaměstnancem jiným. Při přímé diskriminaci je cílem diskriminujícího způsobit následek na základě diskriminačního znaku. Například v situaci, kdy si zaměstnavatel mezi uchazeči o zaměstnání záměrně nevybere Roma, se jedná o přímou diskriminaci založené na etnickém původu.
Rovné příležitosti pro muže a ženy
Absence překážek bránících osobám na základě jejich příslušnosti k pohlaví v účasti na ekonomice, politice a sociální oblasti. Rovnost příležitostí spočívá v první řadě v rovnosti šancí, v možnosti uplatnit se ve společnosti a dosáhnout svých práv.
Rovné zacházení s muži a ženami
Stav, v němž neexistuje diskriminace z důvodu pohlaví, a to jak přímá, nebo nepřímá. Povinnost zacházet s muži a ženami stejně – což znamená spravedlivě – je především adresována zaměstnavatelům. Týká se i vztahů vznikajících v sociálním zabezpečení.
Sexuální obtěžování
Jednání, které je dotčenou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení její důstojnosti nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího či zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Skleněný strop
Soubor neviditelných bariér, které ženám a minoritám zabraňují v kariérním postupu.
Skleněný výtah
Situace, kdy je mužům, převážně ve feminizovaných oborech a institucích, umožněn rychlejší kariérní postup než ženám.
Vertikální segregace
Koncentrace žen a mužů na odlišných stupních zaměstnání ve smyslu úrovně zodpovědnosti a pozice. Nerovný přístup k funkčnímu postupu a k rozhodovacím pozicím, a to jak v zaměstnání, tak ve veřejném životě.
Volná pracovní doba
Definice pracovní doby, která zaměstnanci umožňuje zvolit si počet odpracovaných hodin a pružné uspořádání rozpisu služeb, směn a pracovních rozvrhů, a to buď na denním, týdenním, měsíčním, nebo ročním základě.
Zásada rovného odměňování
Stejná odměna za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. Stejnou prací a prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je vykonávána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v případě pracovního poměru ke stejnému zaměstnavateli. Odměna stanovená podle těchto kritérií náleží každému, kdo příslušnou práci vykonává, bez ohledu na to, zda je to muž nebo žena.
Zásada rovných příležitostí žen a mužů
Zásada zakotvující povinnost zaměstnavatelů zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zaměstnankyněmi, co se týče jejich pracovních podmínek, odměňování za práci, odborné přípravy a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování stanovené zákoníkem práce či zvláštním právním předpisem nebo situace, kdy pro rozlišování existuje věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce, který je pro výkon této práce nezbytný (např. když divadlo hledá ženu pro roli Julie nebo módní firma muže pro předvádění podzimní mužské kolekce).
